Korzetem lidskosti jsou lidé

11. ledna 2016 v 21:43 | Kai |  Poezie
Původně jsem k tomu chtěla napsat nějaký krásný úvod, který by zahrnoval psychózu světa, každodenní stres "moderních lidí", manipulovatelnost, líný hlas našeho já, jenž našeptává urážky našemu egu, jak šílenost má blízko k inteligenci a strach k odvaze, chuť k životu/smrti, deprese, ale ne... To si nechám na jindy a spíš do složky Psychoanalitik...

Tohle by měla být čistě ta báseň - a důvod proč vznikla Vám taky nejspíš (nekonkretizujícně) sdělim někdy jindy/pokud vůbec/, naopak zase ve složce Diary.

Nevím, jestli je báseň dobrá, nebo ne... ale je to něco, co jako Memento, nebo My děti ze stanice ZOO sužuje stále naše prostředí/naše vrstevníky/starší generace/mladší generace/naše město/naši zemi, ale... proč se o tom přestalo mluvit? Nebo... proč se to snad jen přestalo vnímat? Začali jsme to brát jako normální? Kdy jsme to začali brát jako normální? Proč se lidstvo i po tolika tisíciletích stále nedokáže sjednotit?

Prosím, dávejte aspoň trochu pozor na to, co "se básník snažil říci".

Názory klidně sdělujte dolů.

Ale život není dar, není to vtip - je to prostě jen život. A buď jsme jeho šéfové my, nebo..............



Procházet růžovou zahradou,
kola smíchaná s havanou,
jak když trny se do tebe zabodnou,

kdo by si vyšel s opilou královnou?


Husí kůže,
na záda, na srdce, na nohy,
pohyb přes těžké otěže,
jak korzet kolem dokola na hrudi,


žebra svírají vnitřnosti,
aby se snad nerozutekly ven,
kdo by si kdy myslel,
že to všechno byl jen krásný sen?


Kdo by si kdy myslel,
že účinek pomine tak rychle,
procházet růžovou zahradou,
když ze světa je krychle.


A trny bodají, otěže konvencí pálí,
je to snad slunce,
to, cos vidno v dáli?

Nebo snad raději ne...


Nechci vidět slunce,
co s nocí pomine.
Chci zpátky,
jen spát a snít


dál však musím jen život žít.
Utíkat dál, v ruce kola s havanou,
když trny se do nás zabodnou,
nezbívá, než pít.


Ale kdo by měl opilou královnu chtít?
















Nějaké nápady, o čem byla báseň?
Nějaké návrhy, jak přistupovat k světu takovému, jaký je?

Vaše Kuro Ai
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama