Jedno dítě z rodiny milionářů (-TT)

1. října 2015 v 23:22 | Kai |  whatever

Kdybych měla milion...

...byla bych zajištěná.

Tak zní má odpověď, když se mě někdo zeptá, co bych dělala, kdybych se stala milionářem. Možná je to tím, že jsem se narodila do rodiny, která se postupně stala "milionářskou". Tak či onak to nic nemění na mém současném počínání - jasně, že pokud mám možnost dát si drahé kafe, koupit si vyhlídlé airmaxy a pokecat kečupem o pár triček na víc, tak toho využiju. Ale jen pokud si to drahé kafe může dovolit můj účet u equa vedený zadarmo, airmaxy usmlouvat s rodiči pod stromeček a druhé tričko radši už vezmu to, co jsem zadarmo získala na blešáku, abych zbytečně neničila skvělé kousky (které už jsou trochu seprané a odrbané).

Být členem milionářské rodiny člověka maximálně změní k laxnosti a flegmatismu; není to nic, co by člověk chtěl, stejně jako to není nic, po čem by člověk někdy přestal toužit. Každý minimálně jednou za život pronesl větu: "Kéž bych byla milionář," popřípadě ji doplnila vsuvkou, "a mohla si dovolit věc A a výlet B." Ne. Podle mého to není pravda. Člověk je tvor vychytralý - nebo minimálně češi jsou - a i lidi, kteří se neřadí zrovna do milionářské skupiny, ale spíš do té průměrné, si mohou dovolit věc A, popř. i dohromady s výletem B naráz! Většina z nás ano. Akorát by nám pak nezbylo na nic jiného..., ale to už záleží na našem rozhodnutí, ne? Jasně že jachtu si nekoupíme dneska, nebo za měsíc, ale pokud ji budem doopravdy chtít, tak jednou... jednou si ji prostě koupíme.

Tudíž rozdíl mezi normálním člověkem a tzv. "milionářem" je v tom, že normální člověk si koupí to, co chce, ale nemusí mu již zbýt peníze na ostatní výdaje/náklady aj. Možná mu sotva zbyde na jídlo. Kdežto milionář? Ano, koupí si nový Iphone a ještě Ipad s Macbookem a vlastně i ty airmaxy navrch tašky a k tomu všemu ještě stále - zůstane - zajištěný!



Nedělám si srandu, když řeknu, že SNY SE PLNÍ! Ale jak hlásal například i nedávný článek na hl. stránce blogu (pokud nevíte >> tento ), sny se neplní jen těm, kdo sní. Sny se plní jen těm, kteří pro ně po jakkoliv sebemenších krůčkách něco dělají.

Jak jsem již zmínila - ano jsem z milionářské rodiny. Právě jsem dostala peníze na své vysněné airmaxy (hnědé Thea; jen doufám, že je teď nebude mít každej, protože jsou k sežrání a to jsem se donedávna airmax módě jenom smála), ale jen s tou podmínkou, že je budu mít jako jeden dárek k Vánocům. Od narozenin první věc, o níž jsem ve své milionové rodině požádala - jinak mám povinost si všechno platit z (trošku vyššího) kapesného.
I kdyby to nebylo k Vánocům, ale jen tak, tak to jsou mé první drahé boty, pokud nebudu počítat ty z Baťy min. rok za 999,--. První boty dražší než 2.000,--!!! Tenisky, ve kterých jsem chodila doteď, tak jedny jsou cca rok a půl a druhé už téměř 4 roky staré, navíc děravé snad ze všech stran (nechtěli byste se v nich procházet v dešti, to mi věřte!). A tyto dva páry tenisek, černé a bílé balerínky, plus jedny nositelné boty na podpatku a jedny do tanečních (teď už jen na nějaké plesy a taneční čaje), jsou veškeré mé boty. Ano, jsem z rodiny milionářů. A mám šest párů bot.


Miluju, když lidé přijdou; nikdy si o mě nikdo na první pohled nemyslel, že jsem nějak extra majetná, dokud jsem je nevzala k sobě domů a já se trochu lidí bojím, takže si je k sobě často neberu :D ; sednou si ke mně a začnou se bavit o tom, že kdyby měli víc peněz, tak by si podplatili učitele, šli na školu, kde se dá koupit maturita, soukromá a drahá a kvalitní vysoká, popřípadě že by snad nikdy nepracovali. A jak byste si pak ty miliony vydělávali, povězte mi to prosím, pošeptejte pěkně do ouška, protože já této řeči nejspíš nerozumím.

Milionář, který se milionářem stane, tak je to buď o štěstí, nebo o píli. Nebo snad že by obojí? Štěstí jde jen těm, kteří mu vyjdou naproti (jo, to by byl dobrej začátek článku o tom, jak jsem si pokecala s Rockym z R5, ale nervozita ze mě posléze stejně udělala něco mega awkward, so...). Smůla k těm, kteří podlehnou typickým lidským neduhům a nechají se strhnout davem. Nedosáhnou svých snů. Svých úspěchů. Myslí černobíle. Ne, to milionáři nejsou.

To jsou možná zlatokopky, nebo slečny/paní, které se provdají za někoho, kdo se stane milionářem. (Pokud ovšem tohle nebyl jejich sen, že?) Aneb. Být členem milionářské rodiny Vás maximálně změní k laxnosti a flegmatismu. Proč bych to předtím říkala, kdybych si to nemyslela? A proč bych se popisovala jako "jinou", když jsem také její součástí. Je pravda, že jakožto zajištěná osoba řeším mnohem míň věci, jsem spokojená jak dva grepy atd., atd.. Ale dokážu bez toho žít. Dokázla bych žít na dvou jídlech denně a svítit jen jednou žárovkou. Alespoň teď si to myslím. Lidi se přizpůsobí. Kdežto v každé milionové rodině se vyskutují i takové osoby, které si život bez toho již představit nedokáží.

Nechci si stěžovat, ale lidé, co nepracují, by neměli dostávat na domácnost dvakrát vyšší plat než doktoři/měsíčně a už vůbec ne, když z toho neplatí ani žádné účty - ale VŮBEC žádné! Ostatní členové rodiny (babičky, stejdové, bratranci ze všech kolen) by po nich neměli chtít proplácet benzín, zbavovat je dědictví, nechat si kupovat k narozeninám Michael Cors (jak se to píše?) kabelky, o které si vysloveně požádají apod. To se prostě v rodinách nedělá. To je lezení lidem do sedící části kvůli penězům. Ne, prostě to není správné! A co teprve, když milionová osoba odmítne? Co potom? Je to člověk, který "by si nechal pro korunu koleno vrtat"? Nebo člověk, který pracně dře jak mezek (nebo minimálně v minulém čase) a teď se jen vyhřívá na zeleném plácku toho, co dokázal?

(A kolikrát milionové děti plakali, když zjistili, že jejich přátelé se rádi kamarádí pouze s jejich peněženou/playstationem?)


Ale na druhou stranu rodina je rodina a je krásně bezpečné vědět, že ať člověk utratí kolikoliv peněz, provede téměř cokoliv, vždy je zajištěný.


Je to jistota, která mi dovoluje zkusit cokoliv.
Ale nemůže to snad zkusit kdokoliv?

Risk je zisk a štěstí přeje odvážným, proto by člověk nikdy neměl slézat z cesty svých snů. Ne minimálně do té doby, dokud nezkusí všemožnými způsoby dosáhnout svého cíle. A ani tohle neznamená, že se jeho cíle nemohou měnit a uzpůsobovat podmínkám jeho života/požadavkům/aktuálním chutím/situacím.


Když se jednou stanu milionářem sama za sebe...

...tak si určitě koupím víc, než 6 párů bot.

Do té doby mě od tolika bot dělí jen dlouhá cesta nahoru.
Ale člověk většinou necestuje sám, ne? :)

Ještě bude dost srandy na trpké cestě k prvnímu milionu, uvidíte!
Všichni uvidíme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama