1. Chůva

27. července 2015 v 21:31 | Kai |  Half-minute horror stories
>><<

CHŮVA


Skříň do dětského pokoje přece nepatří… Ve skříni se schovávají bubáci.






Nemohla nic dělat. Ruce se jí třásly, ovšem koule na dveřích se třásla silněji. Protáčela se v jejích zpocených dlaních, přestože se ji snažila pevně držet. Už nebylo kam utíkat. Byla uvězněná ve svém pokoji.

Skříň! Ještě mohla do skříně!

Pustila mosazné těleso, zatřísněné krví a potem a rozeběhla se k velké dřevěné almaře. Vběhla dovnitř a potichu za sebou zavřela. Jakmile útočník zjistil, že koule povolila, pomalu ji otevřel, aby malou, sotva sedmiletou, dívenku nevyděsil.

"To je v pořádku," jeho hlas zněl lepkavě stejně jako mlaskavý dozvuk jeho bot. Skrze škvírku mezi starými prkny almary spatřila pruh světla s krvavými ťápotami a dlouhé mužské nohy, které zabili její rodiče. Vražedná zbraň za sebou zanechávala pouze lajnu, jak ji táhl po zemi. "Neboj se mě, najdeme ti jiné rodiče. Jen… VYLEZ!"

Nechci umřít!

Holčička se ještě více vtiskla mezi staré norkové kabáty.

Nechci umřít!

Najednou se jí něco otřelo o ruku. Málem vykřikla, ale to by jí nesmělo cosi bílého zacpat pusu. Ruka! Byla to ruka! Sinale bílá ruka oblečená do norkového kabátu ji opět pohladila po paži.

"Už se nemusíš bát," ozvalo se těsně vedle jejího ucha. Útočník to neslyšel, ale přesto se začal přibližovat směrem ke skříni.

"Budu tě opatrovat." Zašeptaly dlaně bez úst, něžně objímajíc malou holčičku.

"Zbavím tě toho zlého pána, ano?" Muž už se téměř dotýkal dřevěné úchytky. Kolem dívenky se zvedly další tři páry sinavých rukou. Přikývla.

Ve chvíli, kdy muž otevřel dveře almary, se na něj ruce vrhly. Bez kostí a kloubů, přesto silnější než on; natáhli se po jeho ramenou, hlavě a ostatních končetinách. Škrábaly a odtrhávali maso od kostí. Muž křičel, ale paže udělaly vše tiše.
"Pojď," ozvalo se opět vedle jejího ucha. "Budu tvá chůva."

Když dorazila policie, našli mrtvou rodinu a taktéž i útočníka roztrhaného na kusy. Jediné, co už nikdy v životě neviděli, byla malá Miriam, které se nejspíš podařilo utéct z jejího dětského pokoje, kde byla pouze postel a pár hraček.

Ale žádná skříň.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 useless-girl useless-girl | Web | 29. července 2015 v 0:03 | Reagovat

Tleskám! Takové příběhy mám vážně moc ráda :3

2 Gréti Gréti | Web | 7. srpna 2015 v 15:44 | Reagovat

Pasuj ma pokojne za idiota (neodpísať na komentár niekoľko týždňov dokážem jedine ja)... Snáď sa nehneváš.
Ďakujem za pochvalu - napokon ja som tiež veľmi rada, že sa ti moje dielo páčilo :333 Skutočne vieš, ako zlepšiť človeku náladu :)
A taktiež vieš, ako človeka postrašiť. Práve pozerám gameplay jednej hororovej hry a plus k tomu si pridaj svoje detailné popisy - dokonale volené slová, krátke tam, kde majú byť krátke, osamelé tam, kde im nie je súdené nájsť si páru a dlhé tam, kde máš priestor využiť obrovskú slovnú zásobu. Keď budeš večer líhať do postele, nezabudni s pokojným svedomím pomyslieť na to, že niekde v kilometrovej diaľke jedno úbohé dievča pravdepodobne na rozdiel od teba spať nebude. Len kvôli tvojmu príbehu. Počuj, ak umriem od nedostatku spánku, máš ma na svedomí xD

3 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 18:30 | Reagovat

Líbí se mi ten originální nápad. Nedokázala jsem odhadnout, co přesně se bude dít a situace v té skříni by mi nahnala strach možná trochu víc než samotný útočník. Člověk by čekal, že to vezme bloger cestou, kde klasicky udělá z chůvy zabijáka, ale pojala jsi to jinak, lépe, a mám z toho radost, čtení jsem si užila. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama